Palackého tisícovka

Pokořit 1000km za 24h hodin, to je meta, kterou si stanovil… A tak vznikla Palackého tisícovka, recesistická vytrvalostní jízda pro odvážné nadšence, kteří se nebojí dostat ze svých strojů maximum.

1000 kilometrů za 24 hodin!

O CO TADY JDE?

Propojit odkaz Františka Palackého s vášní několika hodslavských rodáků pro nevšední cestování na starých motorkách by se mohl zdát jako bizarní a ztřeštěný nápad. Možná by z akademické půdy mohly přicházet rozhodné a roznícené hlasy proti takovému troufalému až nevhodnému spojení.

Jenomže my nejsme žádní studovaní akademici, ale prostí hodslavští rodáci, přesto bychom taky rádi přispěli k popularizaci našeho významného rodáka mezi nám blízkou, širokou veřejnost. Říkáme si „Nesmrtelní dědci“ a vymysleli jsme šílenost zvanou „Palackého tisícovka“. Prostě jsme se odvážili a šli do toho. Dnes už všichni účastníci této potrhlé akce vědí, že Palacký se narodil u nás v Hodslavicích.

Palackého tisícovka pořádaná jako volně organizovaná jízda starých motocyklů napříč Českou republikou po stopách Františka Palackého, jejímž hlavním mottem bylo ujet tisíc kilometrů za dvacet čtyři hodin, si za pouhé dva ročníky našla značný počet příznivců. Takový zájem jsme nečekali. Již při organizování druhého ročníku jsme byli nuceni omezit počet zájemců. Po spuštění registrace se nám totiž během deseti minut naplnil stanovený počet přihlášených a počet dalších zájemců značně převyšoval naše možnosti.

Druhý ročník, byl poznamenán nešťastnou nehodou jednoho z účastníků, což nám na dlouhou dobu sebralo nadšení a elán k organizování dalšího ročníku. Zdálo se, že třetí ročník se konat nebude...

Jenomže zima končila, my se začínali těšit na teplé dny a přišlo nám líto celou tisícovku jen tak pustit k ledu.

PALACKÉHO TISÍCOVKA 2024

Nakonec jsme se po dlouhém zvažování rozhodli zvolit pro letošní rok jiný formát, od kterého očekáváme, že by mohl odradit značnou část příznivců k účasti, přesto by se nějaká forma tisícovky uskutečnila. Tento nový formát je totiž určen skutečně jen pro skalní a odolné nadšence s odzkoušenými a vyladěnými stroji. Trasa již nepovede jen po České republice, kdy start a cíl byl v Hodslavicích, ale letošní cíl bude v zahraničí. Konkrétně v malém státu v Itálii San Marinu, symbolicky od Hodslavic vzdáleném rovných tisíc kilometrů.

Oproti minulým ročníkům nejsou nastavena téměř žádná pravidla. Každý pojede sám za sebe a čas startu si zvolí dle svého uvážení. Jediný známý parametr je datum 29.5 v 18.00, kde se účastníci potkají v kempu v Itálii poblíž San Marina u moře. Neděláme žádnou registraci, takže pro nás bude počet účastníků překvapením. Jestli si účastníci zvolí start z Hodslavic a udělají si

foto z placu pod vyvěšeným logem Palackého tisícovky, nebo pojedou přímo z místa bydliště je čistě na nich. V kempu strávíme večer, přespíme a poté se následující den společně vydáme formou třídenního čundru zpátky do ČR s plánovaným sobotním odpoledním návratem do Hodslavic.

Mohlo by se zdát, že celý tenhle podnik má s Palackým pramálo společného a jediná souvislost je symbolická vzdálenost tisíc kilometrů s tisícikorunovou bankovkou, z které Palacký shlíží. Ale to by bylo málo. Hlavním motorem naší cesty na jih do Itálie je totiž odkaz na rok 1837, kdy se Palacký vydal na cestu do Říma studovat vatikánské archivy a hledat podklady pro své historické dílo Dějin národu českého v Čechách a v Moravě.

TROCHU TÉ HISTORIE

Palackého cesta do Itálie byla velmi významná, jak pro něho, tak pro nás Čechy. S napětím ji tehdy sledovala celá česká inteligence. Jako úplně prvnímu Čechovi se tenkrát podařilo prolomit bariéru a stalo se něco, co se doposud v historii nikdy nestalo. Dostal se k informacím z Vatikánského archívu. Jeho tříměsíční cestu financovali čeští a moravští šlechtici a nejen cestu, i za poskytnuté informace z archívu se platily velké peníze. Palacký si musel pro přístup k informacím z Vatikánu zařídit spoustu doporučujících dopisů z nejvyšších míst, aby měl šanci se tam dostat. Sice se nedostal až dovnitř, ale podařilo se mu zařídit, že mu spisy nosili do domu k prefektovi archivu Marinimu, kde Palacký přebýval.

Samotná cesta do Říma Palackému trvala čtrnáct dní. Cestoval z Prahy přes Vídeň do italského Terstu listovním vozem, pak přes Padovu do Ferrary. Projel Boloň a přes Rimini pokračoval do Ancony. Dokonce s povozem překonávali hory, kde byl ještě sníh a několikrát zde i zapadli. Tady se jejich cestovní rychlost podstatně snížila, k tomu se jim rozlámal kočár. Následně se jim trasa prodloužila nebezpečnou objížďkou přes průsmyk Fossato. Z těchto událostí byl Palacký rozčarován, protože byl vystaven časové tísni. Do Říma vjel po dvoutýdenním cestování 4. dubna. Strasti jeho putování však měly být vyváženy množstvím římských sběrů pro české dějiny.

My při naší cestě nedojedeme sice až do Říma, ale symbolicky navážeme na část trasy kolem města Rimini. Tady se tenkrát Palacký zaručeně pohyboval na koňském povoze taženým šesti koňmi, přičemž míjel malý stát v Itálii San Marino. Zde po tisících kilometrech naší jízdy zakempíme, přespíme, ráno navštívíme San Marino a pojedeme zpět k domovu. Jedeme tedy letos symbolicky po stopách Františka Palackého studovat archivy do Itálie.

DOKUMENT Z PRVNÍHO ROČNÍKU PALACKÉHO TISÍCOVKY: